Paleografie a epigrafika

Při studiu historie písma čerpáme z mnoha odlišných zdrojů. Záleží, jak se písmo, které zrovna zkoumáme, zaznamenávalo. Ne vždy se totiž psalo a psalo na papír. Římská kapitála mohla být tesána do kamene na začátku našeho letopočtu, ale její renesanční podoba už byla psaná nebo tištěná na papír. Obdobně třeba rustiku (rustickou kapitálu) můžeme vidět ve zdigitalizovaných manuskriptech, ale taky napsanou jako graffiti na zdech v Pompejích. Právě materiál, na kterém se písmo nachází, určuje, jaká věda se jeho zkoumání především věnuje. Hlavní jsou dvě a to paleografie a epigrafika.

Paleografie–epigrafika

Obě vědy jsou pomocné vědy historické. Z pohledu kaligrafa je, domnívám se, přínosnější paleografie. Věda, která zkoumá písmo, jeho historický vývoj, systém, psací látky a materiály a také ligatury a zkratky, které se dostaly při psaní do užívání. Nejde jí tak o obsah textu (o čem autor psal), ale psaný text jako takový (jak ho písař psal).

Epigrafika zkoumá nápisy. Je spřízněna s paleografií. Hranice obou věd nejsou přísné. Někdy se mluví o epigrafické paleografii. Zatímco paleografie se zabývá písmem psaným především na papír, papyrus či pergamen, v epigrafice se jedná hlavně o materiály – řekněme – nemovité: kámen, zdi, kov. Jako předmět zkoumání epigrafiky si představte staré chronogramy, nápisy na budovách/památnících/křížích apod. Zcela konkrétně stojí za zmínku Trajánův sloup z roku 113, respektive nápis na jeho podstavci:

zdroj: https://www.lancaster.ac.uk/users/yorkdoom/palweb/week02/romcaps.jpg

Písmo z jeho podstavce je známá jako předloha k římské kapitále a např. písmu, fontu Trajan (1989) od Carol Twombly.

Paleografie pro kaligrafa

Popíšu svůj pohled a přístup. Předpokládám, že vás může inspirovat k prozkoumávání :)

• Nejčastěji využívám digitální knihovny pro zkoumání písma pod drobnohledem. V dnešní době skvělých foťáků a scannerů je to skvělé! Můžu se koukat na 2mm písmenka s ohromným zvětšením. Navíc tak můžu prohlížet staletí staré rukopisy, které jsou v anglických, francouzských, švýcarských knihovnách jistě někde v ochranné atmosféře.
• Díky velkému množství pramenů, můžu zjišťovat užívané ligatury. To se mi hodí, když tvořím loga nebo kreativní nadpisy. A především k pochopení přirozenosti psaní daného písma.
• Ó, jak je důležité vědět/rozpoznat, čím se psalo! Nástroj ovlivňuje, jak písmo vypadá. I když leckdy můžeme kovovým perkem psát písmo původně psané brkem nebo rákosem, dostaneme lepší výsledek, když použijeme nástroj původní. Například brk vážně funguje o dost jinak než kovové perko. Ozdobné dotahy jdou s brkem skoro samy. A taky tzv. fishtails v unciále nebo vlasové linie v texturách (textura quadrata, textura semiquadrata, textura prescissa). Věděli jste, že copperplate se původně psal brkem?
• Pochopení vývoje tvarů jednotlivých písmen dává psaní (krásnou) logiku. Příklad: Když už paleografové před námi zmapovali vývoj písma a my ho nastudujeme, bude nám hned jasné, proč má běžně užívané malé t jen malý horní přesah v porovnání s horním dotahem písmen d, h, k apod. :)
• V neposlední řadě se z manuskriptů dá vyvodit, JAK se které písmeno píše. Podle toho, jestli je inkoust světlejší, že jsou na psacím materiálu vidět dráhy nástroje a tak dále.

„Není to hustý, moci se podívat do rukopisu z 10. století doma z obýváku?“

Epigrafika pro kaligrafa

Tady to vidím spíš na pozorování okolí, pokud tedy neberete kaligrafii tak široce jako já. U mě do kaligrafie patří i písmo tesané do kamene nebo vyřezávané do dřeva.

S tesaným písmem se můžeme setkat na náhrobcích. Ano, doporučuji chodit na hřbitov i z tohoto důvodu, zvlášť v cizině nebo na staré hřbitovy. Dále se v Česku můžete se starými nápisy setkat na zámcích a hradech a také často na křížkách u cest a pomnících. Speciální druh nápisů značící letopočet se nazývá chronogram. Psala jsem o něm článek.

Pro kaligrafa je epigrafika přínosná v mapování nápisů římské kapitály. Díky nim můžeme obdivovat proporce trajanu, jak jsem psala výše. Což pomůže i v moderním letteringu. Jsme opět u toho, jak je písmo a jeho systém nadčasové :)

Do hledáčky epigrafiky se řadí i písmo na obrazech (v kostele například světec držící knihu). Při návštěvě londýnské galerie jsem hlavně pokukovala, jak se renesančním malířům dařila písmena. Ach, ta profesní deformace!

Další vědy zabývající se písmem

I v dalších vědách se setkáváme s písmem. Nebývá ale tím hlavním, oč v dané vědě jde. S písmem se můžeme setkat například v:

• kodikologii – kodexy, rukopisy,
• kampanologii – nápisy na zvonech,
• papyrologii – papyrus,
• numismatice – platidla,
• diplomatice – listiny,
• heraldice – erby a znaky,
• sfragistice – pečetě.

Závěrem

Nakonec je to stejně o koukání kolem sebe a trénování kaligrafického oka. Pojmy a názvosloví ale můžou pomoct, abychom věděli, co, jak a kde hledat :)